Life update 2024!

Zřejmě nevěříte svým očím, že? Představte si, že se seběhlo několik událostí, které mne přiměly sednout k počítači a zamyslet se nad tím, jaké ty blogovací roky byly, co mi do života přinesly a proč jsem přestala dělat něco, co mě absolutně bavilo a naplňovalo. Byla jsem nedávno tázána, zda blog ještě existuje, moje malá sestřenka právě dospěla do věku, kdy jí tyhle věci začaly zajímat. A to přitom, když jsem ho zakládala, ani nebyla na světě. Blog je celou dobu aktivní, mně se podařilo přihlásit do redakčního systému a pak jsem jen několik hodin pročítala své staré články. Překvapilo mne taky, že je tu každý den poměrně velká aktivita na to, že se tu už 6 let nic nového neděje. Taky aby ne, sepsala jsem 385 článků! Je tu zaznamenán obrovský kus života holky, která ve svém jabloneckém pokojíčku snila a doufala, že to její úsilí a práce k něčemu bude. A bylo? A znamená tohle nový začátek? A čte ještě vůbec někdo blogy? Zatím nevím, co tenhle příspěvek znamená–to se vše uvidí... 

Dlouho cítím, že mi chybí místo, prostor, projekt, který podléhá jen mým nápadům a myšlenkám. Něco, co je přesně podle mě. Chybí mi taky psané a kvalitní recenze. Nedávno jsem prohledala celý internet, když jsem po jedné takové na konkrétní produkt pátrala, ale nikde nic. 

Co se za ty roky stalo? Proč to tu zůstalo ležet ladem? Pokusím se to stručně vysvětlit: když jsem svůj život kvůli Praze a škole rozpůlila mezi dvě města, zjistila jsem, že styl života, jaký jsem doteď vedla, je absolutně neudržitelný. Jezdila jsem roky sem a tam, a tomu se muselo podřídit to, že jsem dřív hromady věcí/kosmetiky/oblečení smrskávala jen na to nejnutnější, co se vešlo do jednoho batohu. Zjistila jsem, že i tak se dá žít a že je to i docela osvobozující, avšak neslučitelné s pozlátkovým životem blogerky. Škola se dostala na první místo, ne že bych si to tak úplně přála, ale jinak to nešlo, protože byla tak těžká, vysilující a vyžadovala většinu mého volného času. Vidina a touha toho ji úspěšně dokončit nahradila tu potřebu něčeho dosáhnout tady. Upnula jsem se k jinému cíli. Když jsem postupně zdolávala semestry a předměty, o kterých jsem si myslela, že je nikdy nezvládnu, vždy mě to nabilo tolik, že jsem byla maximálně spokojená. Užívala jsem si Prahy a všeho, co studentům nabízela. Holka ze Sudet sama v Praze, konečně! Poprvé v životě jsem patřila do party skvělých lidí, mezi kterými jsem se cítila opravdu dobře. Nějak jsem si nedovedla představit, že budu pořád psát o lacích na nehty, přišlo mi to najednou tak malicherné. Ani sebe jsem nechtěla ukazovat, to se mi zase zdálo sebestředné. Změnil se mi pohled na svět a priority. 

Škoda, že jsem si tehdy neuvědomila, že se to vše dalo pojmout jinak, dospěleji, nechat sebe i blog přirozeně a dohromady dospět. Ale asi to tak mělo být, těžko říci...

Je to paradoxní. Celou dobu jsem se těšila do Prahy, až budu k psaní blogu moci využívat její výhody a krásy. Byla to ale jen velmi naivní představa, protože jsem tu objevila něco hlubšího a mnohem cennějšího–opravdový život a přátelství. 

Jak to dopadlo se školou? Dokončila jsem ji úspěšně. Těch 5 let stále považuji za nejlepší roky mého života. Dalo mi to strašně moc. Mimo jiné se díky ní v Praze cítím jako doma a mám tu své nejlepší kamarády. Kdyby vás to zajímalo, mou diplomku si můžete prohlédnout tady!

Teď zpět k tomu, zda mi blog něco dal. Vzpomínám, jak jsem se učila v prvních grafických programech, kdy ještě neexistovaly tutorialy a já trávila hodiny pokusy a omyly. Upravovala jsem fotky, fotila jsem. Při prohlížení starých článků se grafickému vyznění některých postů směju, ale teď mě to živí. Pravděpodobně i díky blogu jsem se dostala na své první pracovní pozice. Kruh se uzavřel, protože první blogová akce, na kterou jsem byla pozvána, byla od Gabriella Salvete. A tam mi blog dopomohl na pozici grafického designéra. Byla to zajímavá zkušenost. Spojení kosmetiky a designu, co víc jsem si mohla přát.

Taky je tím pádem jasné, že to přestalo být tak moc horké s přírodní kosmetikou, což tu bylo v posledních článcích poměrně ožehavé téma. Tedy přestala jsem být fanatická v tomhle ohledu, což je dobře. Miluju jí, ale s mírou a rozumem. Ale o tom třeba někdy jindy.

A co se stalo ještě? Vždy mi tu bylo předhazováno, že se vůbec nesměju. Říkala jsem si to taky, když jsem teď listovala posty. Nikdy jsem neměla ukázkový úsměv, ale i tomu je už dávno konec. Byl to teda děsný boj, trvalo to několik let a stálo to dost peněz, ale výsledek za to stojí. Nosila jsem klasická keramická zámečková rovnátka a to v dospělém věku občas dávalo vzniknout vtipným situacím, ale všechno se dá vydržet.

A proč se blog přirozeně nepřesunul na Instagram?

Tahle síť mě nikdy nijak zvlášť neoslovila. Předhánění se v číslech a dosazích, to nikdy nebylo nic pro mě. Navíc se z mého blogového IG stal spíš soukromý profil pro přátele. Nějak se mi nepodařilo udržet tyhle dva světy oddělené. A pořád si nejsem jistá, jestli je chci propojit... 

Taky jsem byla a stále jsem vyloženě zděšená z toho, jakým lidem daly sociální sítě "vzniknout". Asi taky jeden z mnoha důvodů, proč jsem zmizela. Obecně se přestala oceňovat kvalita a začalo se fandit nevkusu, hlouposti, bizárům a umělosti. Promiňte, jestli je to drsné, ale já to tak upřímně vnímám. 

Strašně moc fandím přirozenosti, která se dnes už moc nenosí. Pevně doufám, že se trendy jednoho dne zase otočí...

Dalším impulzem ke vzniku článku jsou nové fotky. Nenechala jsem se fotit roky, ale poslední dobou jsem si říkala, že bych chtěla mít zaznamenané, jak jsem ve 28 letech vypadala. Zrovna se vše sešlo tak, že slovo dalo slovo a Jakub Sodomka mě vyfotil a já mám čím ilustrovat tento post. Fotky jsou takové surové a přirozené, dnes něco, co se už moc nevidí. Líbí se mi moc, jsem to na nich opravdu já... Zestárla jsem moc? 😃

A víte co ještě? Přišlo mi několik pozvání na akce k představení kosmetických novinek. Zarazilo mě to, kde na mě přišli? Nedovedu si to vysvětlit😄 Mimochodem teď koukám, že je to protivrásková péče.

A vím, že místní design zaspal dobu, ale vždy jsem tu bojovala s webařinou, do které jsem nikdy nepronikla a ani nechci, protože je to tak specifický obor, že ho raději přenechám odborníkům. Blogger navíc nikdy nebyl úplně jednoduchý a intuitivní nástroj a já koukám, že se tu za ty roky nic nezměnilo. Uvidíme, co s tím vymyslím. 

Uf, jsem na konci! Bylo božké sedět a psát na platformě, která pro mne tolik znamenala. Ještě, že Blogspot nespolkl zrychlený běh doby a blog nezmizel. Cítím, že jsem toho chtěla napsat víc, vypsat se ze všeho, co se za ty roky stalo. Ale také si pamatuji, že jsem tehdy řešila, že publikum přestalo číst a bylo otevřenější videím. Těm jsem ale já, introvert, moc nikdy nepřišla na chuť. Jsem staromilec a konzerva a ráda píšu. A jak se teď všichni mají tendence ohlížet se zpět, omezovat sociální sítě, tak třeba i k psanému textu a fotkám se někteří rádi vrátí. Tento blog by mohl být takový niche "projekt" pro specifický okruh lidí. A i kdyby se tenhle post dostal jen k rodině a kamarádkám, budu spokojená. To oni tehdy byli moje hnací síla, nejvěrnější publikum, a mají na svědomí i teď tento příspěvek. Uvidíme, jestli zůstane jediný, nebo se ze psaní zase stane tradice. 

Co vás zajímá dál?

Mějte se krásně a já budu moc ráda, když mi tu zanecháte komentář😇 Strašně mě zajímá, jak vše vnímáte vy. 

Pro sledování nových příspěvků můžete sledovat Facebookovou stránku nebo Instagram.

FACEBOOK / INSTAGRAM

Novinky poslední doby

Krásný den, mí opomíjení čtenáři!

Mám pro vás po dlouhé době článek plný novinek. Váhala jsem, zda vám nejdříve neukázat outfit, který už mám také připravený, ale ten snad tedy počká na příště a dnes si dáme ty novinky. Blýská se snad na lepší blogočasy? Nejsem si jistá, protože právě teď aktivně začínám pracovat na mé bakalářské práci. To to uteklo, že? Také si pamatujete, jak jsem si tu v prváku neustále stěžovala? No nic, to je zkrátka život. Držte mi palce a nějak to dopadne.

První věcí, kterou bych vám moc ráda ukázala, jsou tyto nádherné rosegold náušnice z eshopu Happiness Boutyque. Před lety jsem s nimi už spolupracovala, možná si to pamatujete? Vybrala jsem si tam tehdy nádherný minimalistický náhrdelník, který jsem si zamilovala a celou dobu až do dnes ho nosím skoro denně. Spoustu lidí zaujal a sklízela jsem na něj pochvalné komentáře. Nutno dodat, že po x sprchování, kdy jsem ho zapomněla sundat, vypadá stále jako nový. No a kdybych neměla tuto zkušenost, asi bych do podobné spolupráce nešla, ale v tomto případě nešlo odolat, protože k mému náhrdelníku měli i náušnice! Ach!

Právě tyto jednoduché pecičky mám i ve variantě náhrdelníku. Mrknout se na ně můžete tady. V jednom uchu mám dvě dírky, takže je ráda nosím takhle pospolu s mou druhou variantou. 

Kterou jsou dnes tak moderní a minimalistické kroužky. Ty můžete i s cenou vidět tady a musím říci, že se mi líbí moc, nosím je teď skoro pořád a jak jsem si dříve na šperky nepotrpěla, tak teď si je užívám.

Další novinkou, o kterou jsem však dopředu nestála, je tento krém na pleť od Dr. Hauschka. Znáte tuto značku přírodní kosmetiky? Mají jak pleťovou, tak i dekorativní řadu. Mne samozřejmě zajímala hlavně dekorativka, a právě na MDŽ jsem se objednala na údajně nezávaznou půlhodinku líčení do butiku značky u Náměstí Republiky v Praze. Odcházela jsem s tímto krémem, i když krémů mám teď dost a žádný nový nepotřebuji, a dále s oranžovým obličejem, šmouhama a skvrnama pod očima. Toho jsem si ovšem všimla až doma. Věřím, že dekorativka je to dobrá, obzvlášť řasenky s rtěnkama, v makeupech i korektorech jsou často v přírodní kosmetice mezery. A nebo za to mohlo světlo v butiku, a tak...

V tento den však byla sleva na produkty a k nákupu navíc dárek, tak jsem si nemohla dovolit bez něčeho odejít. Máte tuto značku vyzkoušenou? A butik? Vyhovuje vám?

Proslýchá se, že tato pečující kosmetika s kdejakou pletí zamává a že trvá, než se spolu pleť a krém sžijí. Tomu předchází podrážděná a opupínkovaná tvář. Nejednu takovou jsem již líčila. Ovšem následně by měly přijít jen samá pozitiva. No tak uvidíme!

Pupa mne zase mile překvapila balíčkem a i když tuto konvenční kosmetiku téměř nepoužívám, ve svém vizážistickém kufru ji stále ještě na specifické akce mám.

Mramorovou kolekci od Pupa Milano na mém mramorovém stole jen těžko poznáte, že? Je to jarní limitovaná edice Material Luxury, ve které jsou 3 oční stíny, velká mramorová tvářenka, laky na nehty, lesk na rty s metalickým efektem a nakonec duo na rty, které má na jedné straně precizní konturku a na druhé rtěnku.

A jako poslední vás nechám nahlédnout na to, co právě testuji a čeho chystám obsáhlou recenzi. Je to samozřejmě přírodní a ultralevné, což u biokosmetiky nebývá zvykem! Tak se těšte.

Tak příště a snad brzy u módy, těším se na vaše komentáře.

Kristý

Já a přírodní kosmetika

Milí čtenáři.

Dnes bych se vám chtěla vyzpovídat. Už dlouho vím, že vám musím o něčem povědět a z něčeho se vypsat. Mám toho na srdci dost, tak snad dnešní článek nebude tak dlouhý, aby se nedal číst a bude vás bavit. Mám po dvou měsících nepřetržité práce na mých klauzurách volný den, sedím v oblíbené kavárně, nasávám její atmosféru a je mi moc hezky. Jinak ty klauzury dopadly na Áčko, mám před sebou jen pár zkoušek a všechno je skoro tak, jak má být.

Víte, že jsem k přírodní kosmetice tíhla vždy, nikdy jsem ji ale plně nepodlehla a vždy se v mé sbírce objevovaly i produkty konvenční kosmetiky. To platilo hlavně pro dekorativní kosmetiku, protože jsem měla pocit, že tu v přírodní verzi nemohu najít takovou, aby stoprocentně fungovala...

Pak jsem ale začala pracovat v oboru bio krásy a všechno se změnilo. Dostávala jsem se do těchto témat více a hlouběji díky lidem, kteří se kolem mne pohybovali. Zjišťovala jsem, jak žijí, co denně používají, kde nakupují, co čtou... Vždy se snažím, abych se nenechala ovlivnit. Ať jde o cokoliv, ať to jsou politické názory, móda či životní styl. Ze všeho si vždy něco vezmu, ale nikdy nepřebírám vše. To platí i v této 'přírodní' oblasti. O všem si stále hledám informace, vnáším do toho i svůj osobní pohled na věc, ověřuji, stále myslím na zdravý rozum, radím se s chytrými lidmi, kteří tuto vlnu neuznávají, hádám se s nimi a v neposlední řadě se učím složení kosmetiky, čtu o tomto tématu zajímavé knihy a články...

.....a po tom asi roce hledání mám tak nějak jasno. Už nechci být blogerka, které týdně chodí x balíčků s novinkami konvenčních značek. Stejně to vidíte i tak na několika blozích a předpokládám, že vás to už nebaví a nebo přímo otravuje. Ukončila jsem i většinu spoluprácí. (Nechala jsem si ale Pupa Milano, protože se snaží spoustu produktů dělat 'přírodnějších'. V linkách nemají parabeny, v tělové péči je složení také celkem dobré a i nějaké rtěnky, které jsem přímo studovala, z toho také vyšly poměrně dobře).

S tím souvisí další věc: blogerské akce. Ta poslední, na které jsem už byla před několika měsíci, mne jen utvrdila v tom, co jsem neviděla a nebo dlouho přehlížela. Už to zkrátka není pro mne, vyrostla jsem z toho. Já nikdy nebyla tou, která by do tohoto kolektivu nějak extra zapadla... Ale asi se na to dívám dost skepticky, byla to akce značky, která cílí na mladší ročníky, tak asi proto z toho mám ten pocit, ''že už to není pro mne''.


Když jsem s blogem před 5-6 lety začínala, byla jsem holka na střední a strašně jsem toužila do tohoto třpytivého světa proniknout. Skamarádit se, být zvaná na eventy, být v časopisech, dostávat věci zdarma. Ano, dnes se za to stydím, ale dnešní článek je upřímný. Nikdy nezapomenu, když jsem byla pozvaná na svou první akci. Bylo to představení novinek s Gabrielou Salvette někde u Masarykova nádraží. Přítel mne musel doprovodit na místo, protože jsem Prahu neznala. Pamatuji si, jak to bylo, jako by se mi splnil sen, jak jsem byla po této akci nadšená, že jsem dosáhla toho, co jsem si přála. A tím to začalo a strhl se kolotoč, kdy následovala jedna akce za druhou. Užívala jsem si to, naplňovalo mne to.

Určitě tomuto všemu ale vděčím za spoustu zážitků a poznání několika zajímavých lidí, kteří mě dostali tam, kde jsem dnes. Je krásně vidět, že cesta je důležitá, že všechno se děje z nějakého důvodu a je chyba o něčem zpětně pochybovat.

Další věc, která se změnila a která s dnešním článkem asi také dost souvisí je to, že jsem začala u studií i pracovat. Je to jen občasné, nic pravidelného, to si stále bohužel nemohu dovolit, ale dává mi to zároveň i velikou svobodu. Nejsem závislá na balíčcích, které mi chodily. To, co potřebuji, si sama koupím a vyberu z toho, co je pro mne nejlepší. Také mne strašně štvalo to množství, které se mi doma hromadilo a které jsem nemohla v žádném případě spotřebovat. Už mi to nakonec ani nedělalo radost, protože jsem s tím měla další starosti, komu to věnovat, aby se to využilo. Udělala jsem si tedy ve věcech pořádek, spoustu toho dala vám, na charitu, a je to skvělý pocit!

Toto nehromadění věcí se z kosmetiky přeneslo do všech oblastí. Už prakticky nechodím do drogérie. Tedy ano, ale jen pro toaleťák. A nekupuji věci bez rozmyslu! Striktně. Kupuji jen kousky, které dlouhodobě chci, vybírám je tak, aby byly kvalitní, případně české - ráda podpořím českého výrobce. Raději investuji více do kvalitní věci. Škoda, že jsem na tohle přišla až teď.

Občas mi to tedy ujede, i co se kosmetiky a oblečení týká, ale vždy nad tím dost přemýšlím. Nedávno jsem si objednala skvělé kalhoty na eshopu shein, se kterým jsem asi před rokem  půl ukončila dlouhodobou spolupráci. Ale ty kalhoty nikde tady v obchodech nebyly, chápete?! - Ukáži vám je v nějakém dalším outfitovém postu.

(Kosmetika Karel Hádek, říká vám něco? Je na mém seznamu kosmetiky, kterou se chystám vyzkoušet. Obaly má teda až děsivé, ale slýchám na ni jen samou chválu. Karel H. je čech, kosmetika se vyrábí pochopitelně také tady.)

Startuji tedy tímto článkem novou éru blogu. Budu se s vámi dělit o mé tipy na novou, zajímavou a zdravou kosmetiku. Doufám, že si blog opět najde své čtenáře, kteří toto téma ocení. Věřím ale, že zaujme i ty, kteří do něho zase tolik nevidí. A třeba i někoho nakopne ke změně! Každopádně je na co se těšit a je co objevovat. Stále se mi otevírají nové dveře. Moc mě o baví. Těším se.

(Foto- Naturlique)

Nejsem si stále jistá, jestli jsem v tomto článku napsala o všem, o čem jsem na začátku chtěla, ale kdyby ne, napíši vám to v článcích dalších. Teď třeba potřebuji nutně zastřihnout vlasy a asi obarvit. Mám tip na skvělou kadeřnici, která pracuje s barvami Naturlique. Tak vám pak dám vědět, jaké to bylo a jak jsem dopadla. V některém z následujících článků vám také ukáži, v čem peru, čím se mažu, jaký mám deodorant, co mám na poličce v koupelně, čím si čistím zuby a ták. Těšíte se?

Annabelle Minerals - přírodní minerální kosmetika - můj objev roku!

Krásný den, milí čtenáři.

Dnes vám budu povídat o tom, jak jsem před pár měsíci byla naprosto okouzlena levnou a čistě přírodní minerální kosmetikou značky Annabelle Minerals. Už jsem vyzkoušela pár přírodních make-upů, žádný z nich mne ale neokouzlil natolik, abych ho byla ochotná vyměnit za můj až donedávna konvenční produkt. A oalala, po dlouhém hledání jsem našla poklad!

Předem říkám, že minerální kosmetika není vhodná pro majitelky suché pleti, takže tento juchací článek asi nebude úplně pro její nositelky. I když značka píše, že je vhodný i pro suchou pleť, nevím, podle recenzí bych řekla, že spíše ne. A článek není sponzorovaný, samozřejmě.

Tato kosmetika českým blogerským rybníčkem už v minulosti proběhla, vím, také sklidila poměrně pozitivní ohlasy. Já se k jejímu vyzkoušení ale dostala až nedávno, kdy jsem se jí nalíčila u kamarádky. Tuto značku seženete v sítích drogérie Rossmann, na Notino nebo přímo na oficiálním webu Annabelle Minerals. Ceny se pohybují kolem 290 korun za kus a kosmetika pochází (i se vyrábí) z Polska. 

Po prvním nanesení to bylo jen jedno velké WOW! Krylo to, a to opravdu dost. Pleť vypadala ale i přes to zdravě, matně, vyfotošopovaně. Nemohla jsem tomu uvěřit a podrobila produkty důkladnějšímu testování:

Sortiment této značky není moc obsáhlý, zato výběr barev ano, a jak! Makeupy se vyrábí ve 3 variantách: Zmatňující makeup, rozjasňující makeup, krycí makeup. Od všeho si můžete také zakoupit 1g vzorek, ze kterého se i tak nalíčíte asi tak 100x.

Odstíny jsou naprosto boží, (i úplné bledule si vyberou), a to hned ve 4 podtónech: Sunny, Golden, Natural, Beige. Jak už názvy napovídají, rozhodujete se dle svého podtónu pleti, tedy jestli jste do žluta, do zlata, neutrální a nebo béžovky. Já teď používám golden light, jsem ještě docela dost opálená, jinak golden fair.

Dále je v portfoliu značky minerání podkladová báze, tvářenky, oční stíny, pudr a korektory, které jsou taky naprosto fantastické.

A samozřejmě štětce, které jsou taktéž skvělé. Mám velký KABUKI na makeup a tento malý, kulatý, na korektor nebo nedokonalosti.

Vyzkoušela jsem všechny 3 druhy makeupů a mohu říci, že:

-Matující makeup kryje středně, je vhodný pro dokonalou pleť, která potřebuje jen sjednotit. A také pro hodně mastnou, protože, logicky, hodně vysušuje. Já zas tak moc mastnou pleť nemám, a taky mě i s kvalitním krémem ke konci dne pěkně pnula pleť.

-Rozjasňující varianta má v sobě mikročástečky třpytu, které na pleti nejsou patrné. Kryje stejně jako matující varianta a vysušuje taé tak.

-Krycí makeup je ten můj milovaný. Nevysušuje, vůbec! Kryje, docela dost. Vydrží! Makeup se dá v průběhu dne vrstvit/upravit/zmatnit, když je potřeba. Ve fotkách níže je nafocen postup, jak se tento makeup nanáší, je to ale naprosto jednoduché. Doporučuji ho mladým slečnám a nebo nezkušeným. Protože, tady se v aplikaci nemůžete seknout. Neuděláte čmouhu, je to jako, kdybyste se pudrovali. Akorát to kryje, to je celé. Makeup se dá použít i na mokro, toho já ale nejsem zastáncem. Takže aplikace, dámy, je rychlá a naprosto jednoduchá. Přesně to, co ráno chcete.

Balení 4g je pěkné, elegantní, vnitřky jsou vyřešeny docela elegantně, že po usypání produktu můžete makeup znovu zavřít.

Složení

-Je to, co mě tu ohromuje snad nejvíc. V produktech najdete jen: Titanium Dioxide, Mica, Iron Oxides, Zinc Oxide

...a to by šlo, ne?!

(Titaniu - pigment, Mica - slída, Iron oxides - přírodní barvivo - drcené minerály)

Ještě bych chtěla říci pár slov ke korektorům. Ty vypadají úplně stejně, jako makeupy. Kryjí opravdu hodně, i moje tmavé kruhy pod očima zvládnou, a to si nedělám legraci. Nikdy bych nevěřila, že práškový produkt bude lepší než tekuté chemické korektory. Zkuste je, nebudete litovat. Přirovnala bych to asi k tomu, když retušuju kruhy pod očima ve fotošopu.

Produkty se dají míchat dohromady, na eshopu najdete i cestovní nádobku na míchání produktů. Takže si můžete i ladit odstíny podle sebe!

Oční stíny se vyrábějí asi v 17 odstínech a všechno to jsou krásné barvy. I pěkné červeno-růžové, na které mám zálusk. Ale: nepoužívám je ráda, chybí mi tu paleta nebo něco, co by usnadňovalo práci s nimi. Protože otevřít x kalíšků, odsypat je, pak to zase zavřít/vrátit zpět....jsem toto ochotna akceptovat u makeupů, tam nevidím problém, ale u těchto stínů o z důvodů mé lenosti nejde...Jsou ale opět hezky syté, moc příjemné.

A to si tak vždy jen trochu odsypete do víčka, zapracujete do štětce, oklepete a nanášíte.

Tvářenka už je trochu něco jiného. Tato konkrétně je neuvěřitelně decentní a příjemná. Jsem s ní nalíčená, stejně jako se stíny.

Aplikace makeupu:
.platí to tu stejné, jako u očních stínů a podrobný návod najdete i na oficiálních stránkách Annabelle Minerals.

A i když se nenalíčená skoro nikomu a už vůbec ne ráda ukazuji, dnes musí udělat výjimku. Tak koukejte, jak to kouzlí:

- a bylo blbé nestálé světlo a já se tvářím hrozně O:-)

Dále jsem k celkovému looku použila: Trio stínů na obočí od Couleur Caramel, které je prostě top.

Bronzer od Frais Monde a rtěnku Couleur Caramel č, 237. Korektor minerální v odstínu médium, který je na mne tedy docela světlý, míchám ho ale s makeupem. Řasenku Benecos a to je si vše.

Mám pár pupínků, ale i tak to docela ujde, že? A pak, že přírodní kosmetikou se nedá kouzlit. Přesvědčuji o tom stále více sama sebe! A moc mne to baví.

Znáte/používáte tuto kosmetiku? Nebo jinou minerální? Já mám ještě v merku Lili Lolo, o které na rozdíl od této všichni mluví a všichni ji milují, a pak třeba Everyday minerals. Tak a co vy?

Díky, že jste mému článku věnovali svůj čas.
Těším se na vaše komentáře, K.

Vánoční radosti 2017

Krásný den vám přeji!

Doufám, že jste si užili poklidné svátky a načerpali síly na oslavy Nového roku. Já jsem se přes svátky neozvala s žádným vánočním postem, ale víte, klauzury klepají na dveře a já mám co dělat. Zvolila jsem si zase porcelán a s ním je takové práce, co vám budu povídat. Pracuji s ním i doma, kde konečně jsem na delší dobu, než jen na otočku na víkend. Musím přiznat, že jsem letos Vánoce neprožívala. Nestihla jsem nic, co jsem dělala léta, ale s takovými svátky jsem se, co jsem na vejšce, smířila. Nezdobila jsem věnec, ani perníčky, nevyzdobila si pokoj, dárky kupovala na internetu, protože přecpané obchody mne opravdu děsí. S dárky jsem ale nakonec byla nadmíru spokojená a troufám si říci, že mým blízký udělaly opravdu radost.

Dnes bych vám jako již tradičně chtěla ukázat, co jsem dostala, přimíchám k tomu i blogové dárečky a nakonec i to, čím jsem obdarovávala já. Je to trochu materialistický post, vím to, ale nedostala jsem převeliké dary a hlavně všechno, co jsem potřebovala/chtěla. Tak jdeme na to!

Má práce v Dušní3 skončila a i tento obchod samotný skončil. Stihla jsem tam ale už snad na začátku října ukořistit tyto překrásné šperky od Marc Jacobs. Koupila jsem dva, jeden pro mě a druhý pro mum. Srdíčko na jemném řetízku se mi tak líbilo, co myslíte?

Mým největším přáním byl letos bluetooth repráček. Chtěla jsem samozřejmě, aby vypadal jako pro holku a volba padla na tento stylový od značky Samsung. Vyhrává mi pořád a je to fakt pecka, bez něj se už nehnu ani na krok.

Sluneční brýle Komono jsem už měla, pamatujete? Přesně tyto, ehm. Ztratila jsem je v Německu u focení jednoho letního outfitu. Oplakala jsem je. Když jsem ale tyto našla na vinted za směšnou cenu, poprosila jsem Ježíška. Teď si na ně dám opravdu pozor, slibuji!

Maminka vždy přijde s něčím originálním. Tohle je prý nějaká hustá liberecká novinka, která ještě není ani v Praze! ...A je to přenosný hrníček na kávu. Těším se, až si s ním rozsvítím první lednová brzká otravná studená školní rána. Prý si můžete sestavit svou barevnou kombinaci. Znáte? Neznáte, žejo...

Bráška se nám vrátil na Vánoce z Anglie, kde byl za prací. Přivezl mi tyhle skvělý póny! Hehe! Na mě si teď žádná zima nepřijde.

A nesmí chybět originální dárek našeho dědy!

Letos jsem se zamilovala do všeho, co je přírodní a nejlépe české. A maminka ví, co mi udělá radost. Vždycky. Sérum Geránium jsem si zamilovala na kosmetice, kde jsem byla letos poprvé. Rovnou jsem se trefila do skvělého salónu i kosmetičky. A v Praze, a BIO! Napíši vám o něm více v postu věnovanému přírodní kosmetice. A masážní olej jsem dostala proto, že mě letos ledviny s močákem pěkně potrápily.

Spolupráce jsem začala osekávat, protože konvenční produkty mi přestaly dělat radost, Pupa je však zdárnou výjimkou. Kromě toho, že je její kosmetika boží, se i snaží nemít v kosmetice ty největší srajdy. Je to produkt od produktu, ale třeba linky jsou bez parabenů a její pečující řada je také naprosto v pořádku. Navíc ne vždy líčím akce, kde je přírodní kosmetika vyžadována a i z toho důvodu je Pupa v mém vizážistickém kufru. 

Před Vánoci mi stihly přijít hned dva překrásné balíčky.

Tyhle rtěnky do toho lepšího rovna nepatří, jsou pěkně silikonové, ale podívejte se na ně:

Jo a jinak, letos ode mě všichni dostali ponožky!

Tak a to je pro tento post vše, přátelé. Děkuji, že jste si ho přečetli a nebo se snad jen pokochali fotkami, užijte si bujaré oslavy Silvesta a po Novém roce se tu potkáme. Těším se na to a samozřejmě i na vás <3

Úspěšně vstupte do Nového roku!

K.