Krásy Florencie

Krásný den, milí čtenáři!

Sedím na mém lehátku na terase, zebou mne nohy, už se totiž smráká a na pozadí intenzivně šumí potok a cvrkají cvrčci. Od té doby, co jsme se vrátili z Itálie, chodím jako tělo bez duše. Víte proč? Protože ta pořád prochází úzkými uličkami Florencie a udivuje se nad každým pouličním street artem, mostem, klikou, kolem, zvonkem, restaurací a sem tam se otočí za opálenou Italkou.

Ach, ach, ach!

Neříkám, že Čechy polepené reklamami s neopálenými ne Italkami bez šarmu nemají nic do sebe, to vůbec, mám to tu ráda. Ale když zjistíte, nebo to samozřejmě celý život víte, jen si to díky cestování uvědomíte, jak je i jinde krásně(ji)! Všude vinice, teplo,...

Celá Florencie voněla hovězím, fakt! Zbožňovala jsem naše večerní a pozdně večerní procházky (většinou směřující na Michelangelovu vyhlídku), kdy jsme cestou okukovali cizí talíře lidí vysedávajících na letních teráskách. Vždy nás do nosu udeřila jiná vůně. Milovala jsem to. Ale nemohli jsme se okukováním talířů zdržovat, protože se nám většinou za chodu chladilo v plátěné tašce víno, na které jsme se těšili...

Dnes s vámi zavzpomínám na nejúžasnější týden mého života, tak pojďte se mnou!

Nějak jsme se necítili být obvyklými turisty, protože jsme ani neplánovali poznávání památek jednu po druhé (já už ve Florencii byla a to nejhlavnější jsem viděla), ale spíše poznávání města jako takového, a hlavně focení. Hotových fotek je jen zlomek, takže tady jsou dvě baletní ochutnávky!

/tenhle outfit jsem nosila strašně moc ráda, je úplně obyčejný a přesto tak šik a letní, co myslíte?/

Co bych ještě měla zmínit je určitě to, že jsme tam jeli za našim kamarádem studentem, který tu už dva roky studuje a pracuje a tudíž má celé město v malíčku, zná každý dobrý Italský podnik (plný Italů, ne turistů), a další všemožná zajímavá místa. Ukázal nám tedy několik místních 'lahůdek', které vám i v článku prozradím! Protože na ty já nikdy nechci zapomenout a budu doufat, že až se zase za nějaký čas v tomto kouzelném městě objevím, navštívím je.

Než na to ale přijde, ukáži vám spousty maličkých uliček! A víte, proč jsou tak úzké? Kvůli stínu, aby tam slunce nemohlo svítit moc dlouho a dalo se tam tak během celého dne fungovat.

Spodní fotka je z časného rána, kdy je město před úklidem odpadu a těsně po umytí cesty. Ulice zde myjí i 2x denně. Dokonale to tam funguje. Během dne pak nepotkáte žádný další nepořádek, pečlivě se o to starají a vždy během noci posbírají všechny flašky, které se na lavičkách a na mostech nakupí vždy v hojném množství.

Některé fotky jsou trošku přehnaně barevné, ale já jsem se při jejich upravování nechala unést a nemohla jsem si pomoci! Koneckonců, Florencie je barevná, rozmanitá, plná krás a tahle divočina k tomu tak nějak patří.

Tady jsem si zamilovaně fotila bazalku asi, neboco. Normálně takový výraz nemívám :-D

Měli jsme štěstí, že jsme ve městě byli zrovna první neděli v měsíci, kdy je skoro všude vstup zadarmo. Ráno jsme navštívili zahrady Boboli, které patří k paláci Pitti. Nečekali jsme, že tam strávíme celé dopoledne, strašně se nám tam líbilo a byla to opravdu dlouhá a krásná procházka.

Pohled na dóm z jakéhokoliv úhlu pohledu mne vždycky dostal. Ve dne i v noci, pokaždé je jinak krásný!

Následujícími fotkami z telefonu nás město uvítalo při našem prvním příjezdu. Opět výhled z Michelangelovi vyhlídky.

/Místní street art/

/kouzelná kavárna, takovou bych potřebovala v čechách na focení outfitů/

/zmrzlina/

/Santa Maria del Fiore/

/meloun Cantaloupe se šunkou prosciuto, nejlepší mňamka, tu zkuste/

/fronta do Galleria degli Uffizi/

/její přenádherné prostory/

/další dobrota: salát Caprese/

A tady to začíná! Když navštívíte Itálii, musíte tu ochutnat pizzu, víno, zmrzlinu a tyhle 'sandwiche'. Šunku vám nakrájí přímo před očima, no zkrátka je to zážitek. Také tam stojí pořádná fronta, jak je to profláknuté. Za ohromnou porci navíc zaplatíte jen 5 euro. Ty nejlepší ve městě najdete na drese Via dei Neri, poblíž galerie Uffizi.

Výborný oběd jsme si  několikrát dali na strašně zajímavém místě, na náměstí Piaza Santo Spirito. V jeho středu leží ohromná kašna a z kostela Santa Maria del Santo Spiriro si do ní Michelangelo prý chodil umývat ruce, potom co v tomto kostele tajně prováděl pitvy těl, aby se naučil jejich anatomii ke svým kresbám. Brr, až z toho mrazí, že? Ale není to úžasné?

/pidi kafe za 3 eura - hořká nutnost, brr :-D/

A tady snad to nejlepší doporučené místo: vinárna! Milý Ital tu stáčí toskánská vína. Na doporučení kamaráda jsme tam šli a já si to představovala tak, jak to chodí v čechách - že nám ho načepuje do zelené petky. No, nebylo tomu tak. Natočil nám ho do klasické skleněné lahve od vína a ve stroji zašpuntoval korkovým špuntem. Ručně pak na cedulku napsal název a na lahev připevnil provázkem. A řeknu vám, ochutnali jsme asi všechny stáčená vína, které tam měl a byla o zaručeně ta nejlepší, jaké jsem kdy ochutnala! Tam musíte zajít, myslete u toho na mne <3

Přivezli jsme je samozřejmě i domů rodině, aby je ochutnali. A nejen je, ehm... Nakoupili jsme aperolky, rovnou smíchané, pančetu, olivový olej, těstoviny, pesta. To nejlepší, co v Itálii je. Já tak miluju jejich kuchyni! A do Itálie jsem se zamilovala, nejraději bych se tam odstěhovala. Koukám, že jsem toho nakonec moc nenapsala. No, myslím, že fotky tu dnes hrají prim a jestli máte nějaké dotazy, sem s nimi! Těším se na vaše komentáře a děkuji za každý z nich <3

A to jako opravdu. Strašně nás Florencie zasáhla a přirostla nám k srdci. Byli jste tu?

Jaké jsou vaše postřehy z tohoto města? Co říkáte na jejich kuchyni?